Úvod do paliativní péče

Jde o péči zaměřenou na účinné zmírnění projevů nevyléčitelné nemoci a zlepšení kvality zbývajícího života pacienta.
Komplexně podporuje zbývající fyzické, emoční a psychické zdraví nemocného.

Paliativní péče je určena lidem s pokročilými nebo nevyléčitelnými onemocněními, jako jsou například:

• Onkologická onemocnění (rakovina)
• Pokročilé srdeční selhání
• Chronická plicní onemocnění (např. CHOPN)
• Neurologická onemocnění (např. ALS, Parkinsonova nemoc, Alzheimerova nemoc)

Když slyšíme slovo „péče“, často si představíme léčbu, která má za cíl uzdravení. Jenže ne každé onemocnění lze vyléčit. A právě tam, kde už medicína nemůže nemoc zcela porazit, nastupuje paliativní péče – jiný druh podpory, který se nezaměřuje na nemoc samotnou, ale na člověka, který s ní žije.

Co je paliativní péče?

Paliativní péče je určena pacientům s nevyléčitelným onemocněním, které již nereaguje na léčbu směřující k uzdravení. Cílem není „zvítězit“ nad nemocí, ale zmírnit její dopady na kvalitu života – ulevit od bolesti a jiných tělesných i duševních obtíží, poskytnout psychickou i duchovní oporu a pomoci pacientovi i jeho rodině zvládnout náročné období.
Paliativní péče znamená důstojný závěr života, prožitý co nejklidněji, beze strachu a utrpení – a pokud si to pacient přeje, tak i v domácím prostředí, mezi svými blízkými.

Jak se liší od běžné zdravotní péče?

Hlavním rozdílem je cíl péče. Zatímco běžná (kurativní) zdravotní péče usiluje o vyléčení, paliativní péče se zaměřuje na úlevu, komfort a podporu v závěrečném období života. Neznamená to ale, že by šlo o „pasivní“ nebo méně důležitou péči – naopak, vyžaduje vysokou odbornost, empatii a součinnost celého týmu.

Paliativní péče v domácím prostředí

V Česku je paliativní péče dostupná i jako součást domácí zdravotní péče. Ta se dělí do dvou úrovní:

1. Obecná paliativní péče (odbornost 925)
   Tuto péči poskytují zdravotní sestry v rámci běžné domácí zdravotní péče. Pomáhají se základními potřebami, sledují zdravotní stav pacienta, podávají léky, učí rodinu, jak pečovat. Je to základní a často první forma podpory, kterou pacienti doma dostávají.
   „Obecná paliativní péče je základním kamenem systému paliativní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacientů.“(Věstník MZ ČR č. 13/2017)
2. Specializovaná mobilní paliativní péče (odbornost 926)
   Tato péče je určena pacientům, jejichž stav je složitější a vyžaduje komplexní odborný přístup. Poskytuje ji multidisciplinární tým – lékař specializovaný na paliativní medicínu, zdravotní sestry, psychologové, sociální pracovníci i duchovní. Péče je dostupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
   Specializovaná péče je podrobně popsána v Metodickém pokynu Ministerstva zdravotnictví ČR (Věstník MZ ČR č. 13/2017). Ten stanovuje například podmínky pro indikaci péče, požadavky na personální zajištění, vybavení nebo financování této služby. Díky tomu je možné zajistit i doma stejnou kvalitu péče, jakou by pacient dostal v nemocnici nebo hospici.
   „Poskytování specializované paliativní péče v domácím prostředí přináší pacientovi i jeho blízkým pocit bezpečí, kontinuity a lidské blízkosti.“(Metodický pokyn MZ ČR, 2017)

Grafické znázornění rozdílů mezi typy péče

Příklady z praxe

Příklad 1 – Obecná paliativní péče:
Paní Marie, 82 let, trpěla pokročilým srdečním selháním. Léčba již nezabírala a nemoc postupně omezovala její soběstačnost. Domácí sestra jí docházela měřit tlak, podávala léky a pomáhala s hygienou. Díky této pomoci mohla zůstat doma se svým manželem.

Příklad 2 – Specializovaná paliativní péče:
Pan Karel, 54 let, s pokročilou rakovinou slinivky, měl velké bolesti a komplikace s trávením. Byl zařazen do péče mobilního hospicového týmu. Lékař mu upravil medikaci, psycholog pomohl rodině zvládnout situaci a sociální pracovnice vyřídila potřebné dávky. Díky péči týmu mohl pan Karel zůstat doma až do posledních dnů, v prostředí, které měl rád.

Proč je rozdíl důležitý?

Rozpoznání, kdy už nelze nemoc léčit, ale kdy stále má smysl pečovat, je klíčové. Paliativní péče totiž neznamená rezignaci – naopak znamená aktivní podporu, úlevu a důstojnost. Včasné zapojení paliativního týmu může významně zlepšit kvalitu života pacienta i celé jeho rodiny.

Paliativní péče bývá často vnímána jako péče na samém konci života – ale to je jen část pravdy. Ve skutečnosti má své místo mnohem dříve. Jakmile je zřejmé, že nemoc bude zásadně ovlivňovat život člověka, má smysl začít se bavit o paliativní podpoře. Neznamená to vzdát se léčby, ale přizvat do týmu odborníky, kteří pomáhají zvládat symptomy, emoce, plánování budoucnosti i běžné denní výzvy.

Včasné zapojení znamená větší přínos

Díky včasnému nasazení paliativní péče se pacient cítí lépe – fyzicky i psychicky. Výzkumy ukazují, že lidé s pokročilými onkologickými onemocněními, kteří dostávali paliativní péči souběžně s léčbou, měli nižší míru úzkosti a deprese, méně bolesti a často i delší přežití než ti, kterým byla paliativní péče nabídnuta až později.

„Paliativní péče není péče o smrt. Je to péče o život – i když ho ohrožuje nemoc.“

Jak poznat, že je ten správný čas?

Existuje několik situací, které mohou být signálem, že je vhodné o paliativní péči začít uvažovat:

• Pacient byl diagnostikován s nevyléčitelnou nemocí, např. pokročilou rakovinou, ALS, CHOPN nebo srdečním selháním
• Léčba přestává fungovat nebo má vážné vedlejší účinky
• Pacient prožívá časté hospitalizace, komplikace, ztrácí soběstačnost
• Rodina cítí, že situace přerůstá jejich síly a neví, jak dál
• Pacient nebo jeho blízcí chtějí mluvit o budoucnosti, přáních, strachu nebo o místě, kde chtějí být na konci života

Praktický příklad

Paní Eva (68 let) trpěla pokročilou rakovinou vaječníků. Po několika cyklech chemoterapie se její stav zhoršoval. Lékaři jí nabídli další léčebné možnosti, ale zároveň ji doporučili kontaktovat mobilní paliativní tým. Ten pomohl s nastavením léčby bolesti, zajistil psychickou podporu a pomohl rodině zorientovat se v situaci. Díky tomu mohla paní Eva zůstat doma a do posledních dnů si udržet určitou míru soběstačnosti i klidu.

Paliativní péče není „až nakonec“ – může být „už teď“

Nabídnout pacientovi paliativní péči není selhání. Je to akt hluboké lidské odpovědnosti. Ukazujeme tím, že vidíme celého člověka, nejen jeho diagnózu. Paliativní péče včas znamená možnost vést rozhovory o přáních, o plánech, o tom, co si přeje a co si nepřeje. A právě to dává pacientovi pocit jistoty, kontroly a důstojnosti.

Máte dojem, že by někdo z vašich blízkých mohl z paliativní péče těžit? Nečekejte na „konec“. Obraťte se na praktického lékaře, specialistu nebo přímo na tým paliativní péče. Mnohdy už první rozhovor přinese úlevu a nový pohled na situaci.